Mobirise Website Builder

Záběr na přicházející přeháňku a oblast wall cloudu

27.8.2021

Před příchodem studené fronty v návaznosti na tlakovou níži se středem přibližně na úrovni Berlína (pomezí PL/D) panovaly teploty kolem 16-18 stupňů. Před příchodem samotné přeháňky byly teploty v Praze (v čase 12:30-13:30) vyšší než na ostatních stanicích. Vítr vál jen mírný do 5 m/s z počátku severozápadní ale před příchodem shluku přeháněk se měnil na jihozápadní, poté zpět na severozápadní spolu s poklesem teplot na 12-14 stupňů.

Na čele systému vytrvalejšího deště se vytvořil shluk přeháněk a slabší krátce žijící bouřky (severně od Prahy). Tento shluk pokračoval směrem k Říčanům, kde se před jeho příchodem vytvořila další menší linie slabé konvekce (bez blesků). Poté v jakémsi meziprostoru "oku", nastala krátká mezera, která umožnila tento případ sledovat v terénu od počátku až do odchodu. V rámci shluku přeháněk vzniklo dominantní jádro dosahující výšky až 9 km (přesto bez bleskové aktivity), v průměru kolem 7,5 - 8 km.

Popis situace

Na obozoru šlo pozorovat postupující hradbu congestu narůstajícího do fáze cumulonimbu (cb calvus). V průběhu sledování vál vítr jen mírně od jihozápadu, během postupu se stáčel na severozápadní. Rotaci bylo možné sledovat už během fáze, kdy se oblačná sníženina teprve vytvářela v dálce. Ještě před příchodem přeháňky přecházelo pásmo slabších přeháněk, které znesnadňovako sledování. Když déšť ustoupil bylo možné sledovat nad Prahou oblačnous níženinu podobného typu jako byla viděna během případu 3.10.2016. Už na této sníženině bylo možné sledovat výraznější rotaci. Napravo od sníženiny se z ustupujícího srážkového pásma vynořoval shelf cloud. Zajímavější ale byla levá část přicházející přeháňky zde shelf cloud přecházel do výraznější turbulentní sníženiny, která vykazovala výraznější rotaci. Tato sníženina postupně sílila a vizuálně jakoby do sebe "nasávala" postupující oblast shelf cloudu. Ten se časem ztrácel na intenzitě a vytvořila se jakási obkroužená oblast s absencí srážek obtáčející vzniknuvší sníženinu (wall cloud). Díky tomuto procesu se vytvořil viditelný clear slot (v pozdější fázi). Během odchodu se na chvíli objevila poměrně výrazná nálevka (pohledem na východ). Není zřejmé z fotek zda-li nálevkovitý útvar skutečně vykazoval rotaci nebo se jednalo o znovu obnovování původní shelf cloudové části (shelf-finger), tvarem a zakřivením tohoto chobotu během fáze rozpadu lze usuzovat, že krátkodobá rotace tam možná přítomna byla. Hlavní oblast nejsilnější rotace ale ležela v oblasti viditelné sníženiny, kolem které se obtáčelo tmavší pásmo nižší oblačnosti. Původní oblast s absencí srážek (clear slot) se postupně překrylo postupujícími srážkami a rotující wall cloud už nebyl viditelný. Následně se buňka stala součástí výraznějšího pásma přeháněk postupujícího k jihovýchodu a rychle se rozpadla.

Modifikace sondáží a základní závěry

Pokud bych měl vycházet z faktů a toho co jsem sám sledoval jednalo se o velmi vzácný případ vzájemné interakce a prudkého zesílení buňky vlivem tepelného ostrova Praha, který vyústil v lokální navýšení instability prostředí. Ani modifikace sondáží v nejextrémnějších variantách neukazovaly hodnoty, které by odpovídaly pozorovaným událostem. Při přepočtu podle Bunkerovy metody dosahovaly hodnoty maximálně SRH-3 100 m2/s2 (a to už za hranou standartně užívaných forem výpočtu (*za použití "universal mean wind" a 90% MUCAPE EL height). Za použití tradiční metody (ale nestandartní formou výpočtu * 0-6 km / 90° angular deviation / 90% steering flow speed) hodnoty nepřesáhly 150 m2/s2. Střih větru (DLS) nepřekročil hodnoty 12,5 m/s ani v nejextrémnějších formách modifikací. V případě tradiční metody se zohledněním navýšené lability až na 1100 j/kg by pak vybrané parametry odpovídaly hodnotám:
------------------------
SCP: 0,5
EHI: 1,5
STP: 0,5
BRN: 64
TQ: 14,7
LI: -3
TT: 53
CT: 23
VT: 26,5
---------------------
Je ale značně nepravděpodobné, aby tyto hodnoty odpovídaly reálné situaci, protože pak by se dalo očekávat, že by projevy byly mnohem výraznější a nebo by minimálně blesková aktivita byla četnější. V záznamech rotující nízké konvekce neexistuje případ, který by vykazoval hodnoty EHI 1,5 a nebyl spojen s výskytem supercel s výraznější bleskovou aktivitou (ač low topped). V obou případech modifikací sondážních měření, jak klasické tak "extrémní" varianty klesly hodnoty BRN z hodnot nad 200 k hodnotám kolem 50-60, což jsou hodnoty podporující rozvoj supercel (pokud jsou přítomné i další parametry). Většina případů rotující konvekce byla spojena se "supercelárními prahovými hodnotami" BRN a BRN Střihu (podle US standartu). Je to ale jen chabá útěcha a ukazatel pro použití v situacích jako byla tato. Stejně tak zvýšené hodnoty TQ indexu (Low topped convection index). Existuje mnoho případů v chladnějších letních dnech či během teplejšího podzimu, kdy hodnoty BRN a BRN Shear vykazovaly podobné hodnoty a nebylo pozorováno nic co by spadalo do této hybridní kategorie nízké konvekce. K hodnotám TQ, BRN a BRN shear lze tedy přihlížet jako k možným ukazatelům spíše ve formě nowcastingu za použití modifikací sondáží až během již probíhající situace a postupu přeháněk, linie přeháněk či osamocených buněk. Možným limitujícím faktorem mohl být také fakt, že tento shluk buněk se rychle zanořil / "dohnal" postupující linii přeháněk, která limitovala další rozvoj. Je tedy možné, že pokud by tato buňka postupovala samostatně na čele systému mohla by během svého postupu zesílit tak, že by se stala skutečně "plnohodnotnou" supercelou.




Závěry, analýzy, modely

Tento případ je zajímavý svojí nepředvídatelností. Žádný z modelů ani GFS, WRF, ICON, Harmonie, ECMWF nepředpovídal ve výstupech ze 27.8.2021 (00 UTC) žádnou výraznější konvekci nebo jakékoliv události, zesilování přeháněk v oblasti Středočeského kraje, Prahy apod. Pouze několik variant výstupu modelu ICON-D2 (varianten) ukazoval možnost přechodu většího systému přeháněk. V rámci produktu Lightning Potential vykresloval pásmo s vyšší pravděpodobností bleskové aktivity přibližně v oblasti Prahy a následně směrem na východ kudy následně prošel systém přeháněk. Nejsou známy žádné podrobnosti o tom jak se projevoval tento systém jinde. Tak či tak se v rámci tohoto přeháňkového systému žádné blesky nevyskytly. Produkty jako "Updraft Helicity", či oblast zvýšené vorticity vykreslovaly jakési pásy přeháněk sloučené do shluků postupujících od severozápadu. Co se dynamické podpory modely se shodovaly i s nálsledným měřením, kde odhadovaly jen slabé střihové podmínky a SREH 0-3 v maximech do 50-60 m2/s2. Přízemní větrné pole například na výstupech z modelu GFS naznačovalo stáčení přízemního větru na jihozápadní až jižní přibližně v časech 13-15:00 spolu s postupem srážek od severozápadu. 

Ukazuje se, že modely v podobných případech selhávají a snad jediným vodítkem mohou být produkty vyhodnocující pravděpodobnost bleskových výbojů, které ač se nevyskytují značí jakýsi možný trend. Je nutné však zmínit, že takových situací, kdy modely kladly zvýšenou pravděpodobnost bleskových výbojů spolu s přechodem přeháněk je do roka mnoho a není tedy možné každou takovou situaci brát jako potencionálně spadající do oblasti zájmu projektu "Low Topped Konvekce". Modelové sondáže také nevykazovaly nic zvláštního a celkem se shodovaly s následnou situací. Snad jen v oblasti Prahy bylo náhlé navýšení  teploty takřka k +18 stupňům zodpovědné za dočasné zvýšení hodnot instability prostředí. Toto navýšení bylo jistě způsobeno přechodem pásma přeháněk (které ovlivnilo hodnoty rosných bodů v oblasti). Toto pásmo samozřejmě teploty úměrně tomu snížilo, ale nejspíš ne dostatečně na to, aby vysoké rosné body neovlivnily hodnoty CAPE. Svojí roli určitě také hrálo ostřejší teplotní rozhraní, které se vytvořilo v úzkém pásu mezi první linií přeháněk a postupující sílící buňkou. Toto ostré rozhraní mohlo přispět k výraznější a rychlejší tvorbě shelf cloudových trhaných struktur.

Shodnou s podobnými případy byla přítomnost pásma vytrvalejšího deště jak tomu bylo například 13.7.2012 (zde byla přeháňka navázána na přechod tohoto pásma a vyskytla se po jeho přechodu. V dalším případě 3.10.2016 se vnořená přeháňka vyskytla také ve shluku konvektivních přeháněk. V obou případech hrálo také evidentně roli vzájemné ovlivnění mezi jednotlivými buňkami a okolní vzduchovou masou. Podle detekce výšky (ECHO TOP-DWD) měla buňka kolem 6-7 km ve své nejrozvinutější fázi, což koresponduje s detekcí buněk CHMI (8-8,5 km v maximálním rozvoji)

Teorie velkého wall cloudu

Dále byla vyslovena teorie, že celý útvar zachycený na snímcích mohl teoreticky být samostatným wall cloudem postupující buňky. Důvodem proč jedna jeho část působila jako shelf cloud byla blízkost odkud byla celá situace sledována. Pokud by tato samá buňka byla sledována například o 15 km východně od Říčan je možné, že tato turbulentní základna byla jen okrajem postupující přeháňky. Z fotek je patrné, že srážkové pásmo pokračovalo i dále východně (pohledem z mojí pozice) vedle hrany "shelf cloudu". Celá tato struktura se pohybovala hlavně severně, severozápadně od Říčan a vizuálně se jakoby přibližovala ač během postupu šlo sledovat pohyb celého "shelf cloudu" směrem zprava doleva zanořující se do sníženiny a následné zmohutnění celé oblačné formace. Z radaru je patrné, že oblast, kde se tato rotující sníženina objevila byla jihozápadním až jižním cípem postupující přeháňky, takže je tato teorie možná i pravdivá. Vzhledem k absenci dalších fotografií ze vzdálenějších míst či celkového pohledu na buňku není možné tyto závěry potvrdit.

Copyright 2023 Miloslav Roháček - e-mail: putovanizabourkami@seznam.cz / Osobní­ Facebook / research-katja.cz