Závěry, analýzy, modely

Tento případ je zajímavý svojí nepředvídatelností. Žádný z modelů ani GFS, WRF, ICON, Harmonie, ECMWF nepředpovídal ve výstupech ze 27.8.2021 (00 UTC) žádnou výraznější konvekci nebo jakékoliv události, zesilování přeháněk v oblasti Středočeského kraje, Prahy apod. Pouze několik variant výstupu modelu ICON-D2 (varianten) ukazoval možnost přechodu většího systému přeháněk. V rámci produktu Lightning Potential vykresloval pásmo s vyšší pravděpodobností bleskové aktivity přibližně v oblasti Prahy a následně směrem na východ kudy následně prošel systém přeháněk. Nejsou známy žádné podrobnosti o tom jak se projevoval tento systém jinde. Tak či tak se v rámci tohoto přeháňkového systému žádné blesky nevyskytly. Produkty jako "Updraft Helicity", či oblast zvýšené vorticity vykreslovaly jakési pásy přeháněk sloučené do shluků postupujících od severozápadu. Co se dynamické podpory modely se shodovaly i s nálsledným měřením, kde odhadovaly jen slabé střihové podmínky a SREH 0-3 v maximech do 50-60 m2/s2. Přízemní větrné pole například na výstupech z modelu GFS naznačovalo stáčení přízemního větru na jihozápadní až jižní přibližně v časech 13-15:00 spolu s postupem srážek od severozápadu. 

Ukazuje se, že modely v podobných případech selhávají a snad jediným vodítkem mohou být produkty vyhodnocující pravděpodobnost bleskových výbojů, které ač se nevyskytují značí jakýsi možný trend. Je nutné však zmínit, že takových situací, kdy modely kladly zvýšenou pravděpodobnost bleskových výbojů spolu s přechodem přeháněk je do roka mnoho a není tedy možné každou takovou situaci brát jako potencionálně spadající do oblasti zájmu projektu "Low Topped Konvekce". Modelové sondáže také nevykazovaly nic zvláštního a celkem se shodovaly s následnou situací. Snad jen v oblasti Prahy bylo náhlé navýšení  teploty takřka k +18 stupňům zodpovědné za dočasné zvýšení hodnot instability prostředí. Toto navýšení bylo jistě způsobeno přechodem pásma přeháněk (které ovlivnilo hodnoty rosných bodů v oblasti). Toto pásmo samozřejmě teploty úměrně tomu snížilo, ale nejspíš ne dostatečně na to, aby vysoké rosné body neovlivnily hodnoty CAPE. Svojí roli určitě také hrálo ostřejší teplotní rozhraní, které se vytvořilo v úzkém pásu mezi první linií přeháněk a postupující sílící buňkou. Toto ostré rozhraní mohlo přispět k výraznější a rychlejší tvorbě shelf cloudových trhaných struktur.

Shodnou s podobnými případy byla přítomnost pásma vytrvalejšího deště jak tomu bylo například 13.7.2012 (zde byla přeháňka navázána na přechod tohoto pásma a vyskytla se po jeho přechodu. V dalším případě 3.10.2016 se vnořená přeháňka vyskytla také ve shluku konvektivních přeháněk. V obou případech hrálo také evidentně roli vzájemné ovlivnění mezi jednotlivými buňkami a okolní vzduchovou masou. Podle detekce výšky (ECHO TOP-DWD) měla buňka kolem 6-7 km ve své nejrozvinutější fázi, což koresponduje s detekcí buněk CHMI (8-8,5 km v maximálním rozvoji)

Teorie velkého wall cloudu

Dále byla vyslovena teorie, že celý útvar zachycený na snímcích mohl teoreticky být samostatným wall cloudem postupující buňky. Důvodem proč jedna jeho část působila jako shelf cloud byla blízkost odkud byla celá situace sledována. Pokud by tato samá buňka byla sledována například o 15 km východně od Říčan je možné, že tato turbulentní základna byla jen okrajem postupující přeháňky. Z fotek je patrné, že srážkové pásmo pokračovalo i dále východně (pohledem z mojí pozice) vedle hrany "shelf cloudu". Celá tato struktura se pohybovala hlavně severně, severozápadně od Říčan a vizuálně se jakoby přibližovala ač během postupu šlo sledovat pohyb celého "shelf cloudu" směrem zprava doleva zanořující se do sníženiny a následné zmohutnění celé oblačné formace. Z radaru je patrné, že oblast, kde se tato rotující sníženina objevila byla jihozápadním až jižním cípem postupující přeháňky, takže je tato teorie možná i pravdivá. Vzhledem k absenci dalších fotografií ze vzdálenějších míst či celkového pohledu na buňku není možné tyto závěry potvrdit.