Celkový pohled na fázi největšího rozvoje, oblast wall cloudu
Dne 7.6.2022 se vyskytla po přechodu stratiformního systému osamocená buňka, která započala svůj život přibližně na severním okraji Prahy a následně putovala po trajektorii (viz mapka) k jihovýchodu až jihu. V sektoru kolem Prahy se krome teto bunky objevil dalsi shluk přeháněk, které podle fotek například D.Drahokoupilové (Kladensko), také vykazovaly viditelné známky rotace.
V ramci mensiho shluku jader (postupujiciho k Praze od severozapadu) se vytvořilo dominantní jádro o kterém je zde řeč. Na tomto jádru byla zachycena minimálně jedna tromba zdá se podle fotek, že na jižním, jihozápadním cípu. Já jsem se během pozorování nacházel přibližně na konci Říčan/Pacov-Pohledem Březí/Pacov. Před příchodem přeháňky (bez bleskové aktivity) bylo takřka absolutní bezvětří, následně se zformoval výrazný wall cloud/sníženina. Podle time lapse videa buňka rotovala prakticky od samého počátku. Poté během přiblížení nad mou pozici se zde objevila výrazná bílá cárovitá oblačná formace (možná že šlo o spodek oné tromby viděné z dálky a nebo šlo o trombu druhou) Následně ve chvíli, kdy už začalo hodně pršet a (ve videu omluvte rozostření na konci, neměl jsem držák na mobil...) se objevila výraznější (nejspíš další) menší oblačná nálevka.
Další Průběh a popis situace
Pohyb oblačnosti byl tak rychlý, že na fotografiích je země perfektně zaostřená ale oblačnost je mírně v pohybu. Šlo pozorovat jen očima prudký pohyb od jihu až jihozápadu s protichůdným postupem od severovýchodu, východu, (tedy rotaci). Následné analýzy radarových dat odhalují různé pokusy a radarové artefakty, ale naznačující, resp. potvrzující rotaci. Bohužel místa s nejvýraznější rotací se nacházejí už velmi daleko od stanice Dresden, takže data nejsou přesné a bylo by dobré, aby byla verifikována pomocí bližší radarové stanice Brdy v ČR. Radar klasický byl filtrován a upraven tak aby byla buňka viditelnější, tedy kompenzace vzdálenosti od radaru DRS, ač na úkor přesnosti co se do hodnot (dBz) týče, resp. posunu barevné škály ve spektru asi o +10 dBz.
Bylo zjištěno, že roli ve výskytu výraznější kondenzační nálevky a zesílené rotace v oblasti Říčanska nejspíš hrál i tzv "splitting", rozdělování buněk, viditelné to je na gif obrázku, který jsem pro vás spojil v plynulou animaci, kde je ono rozdělení patrné ke konci animace, cože se odehrávalo právě v oblasti Říčanska. Zpětné analýzy také přinesly zajímavá fakta týkající se předpovědí těchto nečekaných rotujících přeháněk. Modely ICON D2 a WRF se strefily kladením přechodu menší osamocené buňky do oblasti středních Čech (na výstupech 12 hodin dopředu). Dále modely WRF, GFS a ECMWF naznačovaly cyklonální zakřivení větrného pole v oblasti severozápadní části středních Čech v časech po 16-18:00 UTC. Tato a další zjištění během tohoto nejspíš nejlépe zdokumentovaného případu budou a už i byla využita pro predikce podobných situací.
Během pozorování na Říčansku se za shlukem přeháněk vytvořila ještě jedna menší buňka, kterou pozorovali členové Amatérské Meteorologické Společnosti, paní Dagmar a Jan Drahokoupilovi. S laskavým svolením paní Drahokoupilové vás odkazuji na článek AMS, kde se dozvíte více o jejich pozorování. Klikněte buď na obrázek, nebo na link-"Otevřít"
OTEVŘÍT
Dataset
Ke zpracování tohoto případu bylo využito mnoho zdrojů. Tím hlavním byly analýzy získané radarovými snímky z radarové sítě DWD (Dresden). Dále klasické snímky CHMU. Byly také provedeny modifikace sondáží a mnoho dalšího. V galerii níže si můžete prohlédnout jednotlivé výstupy s popisky.
Pro lepší představu jsem nasbíral snímky od různých lidí, kteří tuto buňku pozorovaly.
Všechny informace naleznete v mapě. Buď klikněte na obrázek a nebo na TENTO ODKAZ