Mobirise Website Builder

Za poskytnuté fotografie velmi děkuji: Davidu Uhlíři (člen CTRA)

Poznámka: Vybrané fotografie byly mírně upraveny pro větší vyniknutí kontur

28.9.2022

Během modelací na následující den (dne 27.9.2022) se řada modelů shodovala na kladení iniciace konvekce v odpoledních hodinách. Výstupy predikce CAPE byly dost chaotické a kolísaly v řádu desítek až po několik stovek j/kg. Přechod studené fronty spojené s tlakovou níží nad Německem byl doprovázen četnou tvorbou menších přeháněk v sektoru za samotnou frontou. Tyto buňky postupovaly od severozápadu s postupným mírným stáčením k severovýchodu (k večeru). Právě přítomnost vytrvalého deště spojeného se studenou frontou a následná přepokládaná iniciace konvekce, spolu s výstupy sondážních měřeních (noční a ranní), dávalo tušit, že bych měl zvážit vydání předpovědní mapy.

Dostatek vlhkosti dodané vlivem deště nad značným územím ČR, dávalo ve spojení s postupnými aktualizacemi modelů tušit, že reálné hodnoty podpory CAPE mohou v reálu být nakonec trochu vyšší (předpokládal jsem to). Situaci jsem vyhodnotil jako typický "setup" s výraznou podporou DLS (někde až hodnoty přesahující 30 m/s). To by v kombinaci s ostrůvky lokálně zvýšené lability, mohlo po přechodu fronty v chladnějším prostředí vyústit, v jednu či více, dominantních buněk. 

Ze zkušeností vycházejících z podobných situací, které jsem buď sledoval sám, nebo analyzoval v rámci mého výzkumu "nízké konvekce". Jsem dospěl k názoru, že dojde nejspíš k iniciaci někde v severních partiích ČR, či oblasti polabských nížin. V případě postupu od severozápadu, je právě tato oblast často dějištěm zajímavých věcí a historie už mnohokrát ukázala, že středočeské planiny, dokáží iniciovat i velmi slabé konvektivní buňky (v sektoru za studenou frontou). Například situace ze dne 13.7.2012, byla též vázána na podobný chod oblačnosti (jen tehdy šlo o postup od jihozápadu). 

V oblasti Mělníka, ale pobýval tou dobou pozorovatel, pan David Uhlíř (člen neziskové organizace CTRA- Czech Thunderstorm Research Association). 
Jakožto člen mojí facebookové skupiny a i na základě naší komunikace, ale také dílem toho, že se jedná o nadšeného pozorovatele, který si nenechá uniknout takřka žádnou zajímavou buňku, tušil, že se něco může dít. Snad k tomuto faktu i přispěla moje předpověď a následný nowcasting, vydaný k celé situaci.

Pozorování

Podle popisů cíp buňky vykazoval rotaci. Zajímavostí je také, že bylo pozorováno náhlé zesílení větru v nárazech cca do 70 km/h , a to ve chvíli, kdy se buňka nacházela nad pozorovatelem. Z fotek je patrné hned na počátku shoda s podobnými případy, které nevykazovaly bleskovou aktivitu, tato buňka nakonec dosáhla i stadia slabé bouřky, ač co se výšky týče, je zřejmé, že spadá do sekce "low topped konvekce". Vidíme typické "shelfové" struktury nacházející se na jižním/jihozápadním cípu buňky, kde je v pozdějších fázích vývoje viditelná i absence srážkového pásma. Dále vidíme výraznou sníženou část, nacházející se v oblasti hlavního srážkového pásma. Tato sníženina má typické turbulentní znaky připomínající jakousi protáhlou hybridní verzi shelf/wall cloudu, která je velmi typická pro low topped konvekci a byla pozorována i ve spojení s buňkami, které nedokázaly produkovat blesky, či na čelech (zejména zimních) linií přeháněk. 

Na posledních snímcích vidíme jak se oblast updraftu jakoby obtáčí kolem jihozápadního/jižního cípu a uzavírá se tím oblast, původně bez srážek. Můžeme zde vidět i shodné chování, ale i základní strukturální znaky s dalšími případy, jako 13.7.2012, ale i nejnovějším ze dne 7.6.2022, kde byly též pozorovány fáze 1) srážky na jižním/jihozápadním cípu, přecházející do fáze 2) rozpad "sekundárního srážkového pásma" a zesílení rotace v rain free oblasti, s vytvořením wall cloudu. 

Nakonec vidíme i přítomnost bělavého pásu v rámci srážkového pásma, naznačující, že buňka produkovala nejspíš menší krupky/kroupy. Hlášení o nich, ale nemám.

Data a závěr

Níže naleznete původní noční předpovědní mapu a následně nowcasing mapu, vydanou posléze, spolu s proložením daty detekce blesků za den 28.9.2022. Na dalším snímku je mix základní elevace (0.5) kde vidíme vývoj této buňky v čase. Na dalším snímku je výběr z fáze nejvyššího rozvoje na základní elevaci 0,5 a pod ním elevaci 1.5.

Následně byla provedena i analýza radiálních rychlostí, kde jsou viditelné známky rotace v některých fázích vývoje, ale pouze na nejnižší elevaci 0.5. Většina těchto přeháněk, případně vzácněji bouřek mají velmi nízké základny. V některých případech dle sondážních měřeních s LCL pod 300 m. To značně znesnadňuje detekci rotací, které se nacházejí v takhle nízko položených partiích. (Low level rotation). Dále vidíme zpracované sondážní měření, kde je patrný hlavně silný střih větru (DLS-37 m/s). Nasycené profily kolem 2-3 km, což koresponduje ze sondážními měřeními z podobných situací, kde je jedním ze znaků vysoká vlhkost nacházející se už v nižších partiích atmosféry. De facto se jedná o přesný opak sondáží typu "elevated mixed layer". Nebylo zaznamenáno žádné sondážní měření s výrazněji sušším vzduchem ve středních partiích troposféry. Právě vliv a návaznost na přechody vydatnějších srážek s následným projasněním jistě hraje roli v konečných hodnotách CAPE, tedy "přiblížením rosného bodu přízemní teplotě" a tím lokálním kapsám s CAPE v řádu stovek j/kg, obklopených jinak nevhodnými podmínkami se silným střihem, ale nedostatečnou podporou pro nestabilitu/stoupání. Proto často tyto situace doprovází plochá rychle postupující střední oblačnost, ze které se jen místně vytváří bublající oblaka typu congestus, které následně mohou dosáhnout až do takové výšky, že se tyto buňky stávají bouřkami. Byly i pozorovány případy s oblakem typu nimbostratus, v rámci nějž začne zesilovat původně nenápadný towering cumulus. 

Závěr:
Jedná se o jeden z nejlépe zdokumentovaných případů u kterých jsem osobně nebyl a byl mě poskytnutý pozorovatelem v terénu. Je ukázkou toho, že v příhodných podmínkách mohou původně bleskově neaktivní buňky dorůst do stadia bouřky. V takovém případě už jsou, ale takovéto situace, pokud jsou navázány na výraznější dynamickou podporu, ač v teplotách ve kterých je tvorba a nebezpečnost případné konvekce většinou podceňována, nebezpečné. Jednou z potřebných ingrediencí pro rozvoj tornád jsou právě nízké základny (LCL) a vhodné střihové podmínky/lokální zvýšení SREH. Takové kapsy, oblasti prohřáté sluncem a navýšenými rosnými body, jsou vždy náchylnější k rozvoji takovýchto buněk a to zejména při severozápadním proudění, tak jako tomu bylo i v tomto případě. A jak nám ukázala buňka z 16.8.2021, v případu "Großheide". Náhlá aktivace bleskových výbojů, ve spojení s rychle postupující jinak "low topped buňkou", ve které pozorujeme náhlý nárůst odrazivosti během krátké doby. Mohou pak takovéto případy být spojeny s výskytem tornáda větší intenzity (F2), tak jako tomu bylo v případě městečka Großheide.

Copyright 2023 Miloslav Roháček - e-mail: putovanizabourkami@seznam.cz / Osobní­ Facebook / research-katja.cz