Mobirise Website Builder

Pohled na odcházející buňky s typickou oblačnou formací

27.8.2022

Už kolem 12 hodiny se přibližoval shluk menších přeháněk/bouřek severozápadně od Prahy s postupem od SZ ač jinak většina buněk v tu chvíli měla postup spíše od JZ k SV. Okamžitě se zamířilo do terénu. Následně původní větší jadérko zaniklo a vzniklo nové v jižním cípu zanikajícího jádra. V tu chvíli už probíhalo terénní pozorování. Rotace byla viditelná velmi jasně i pouhýma očima.  

Buňka vykazovala shodné strukturální znaky s podobnými případy zahrnutými v databázi. Přítomnost či nepřítomnost bleskové aktivity (viz sekce níže) ji nijak nevylučuje z kategorie hybridních jevů spadajících pod "Low topped konvekci".
V určitých fázích vývoje byla viditelná zřejmá nápodoba struktury klasické supercely s přítomností vizuálních prvků a to zejména oblasti clear slotu. Během postupu nad Říčany strukturálně evokovala případ ze 13.7.2012, kde ale došlo následně k prudkému rozvoji výrazné sníženiny ve tvaru "wedge tornáda" - low haning wall cloud". Jedná se o jeden z velmi dobře zdokumentovaných případů díky fotografiím od samého počátku rozvoje wall cloudu až po fázi rozpadu.

Popis situace

Otázka bleskové aktivity navázané na tuto buňku zůstává trochu nejasná. Důvodem je fakt, že síť CELDN ukazovala v rámci této buňky několik bleskových výbojů. Naopak síť blitzortung nezachytila žádné výboje, ač jinak v oblasti blesky detekovala, ale na jiných cílech. Je tedy možné, že blesky zachycené detekcí CELDN patří buňce pod tou pozorovanou. Faktem také je, že během pozorování nebyl slyšet žádný hrom. Během pozorování si přeháňka udržovala poměrně stabilní rotaci a viditelnou sníženinou, která si i celkem držela tvar. Vítr směřoval k buňce a foukal čistě od východu, následně od jihovýchodu. Když se buňka dostala nad pozorovací místo změnilo se i proudění a mělo to vliv na výraznost struktury, která pomalu začala degradovat. Ještě na odchodnou ukázala celkem dynamickou strukturu shodnou se strukturálními vlastnostmi dalších příbuzných typů (podobně jako případ z 8.8.2011 a další). I během fáze rozpadu si stále držela slabší, pozorovatelnou rotaci. Z toho vyplývá, že celková doba rotace, bráno podle pozorování , trvala minimálně přes 1hodinu a 15 minut. Celá situace byla také zachycená na video, které najdete na spodní straně stránky. Ve videu si povšimněte zejména spodního patra, základny, která se posouvá jakoby zprava doleva, kdežto proti ní postupují další vrstvy z opačné strany.

Závěry, analýzy

Z hlediska analýz a dat se jedná o jeden z vzácnějších jevů navázaných na vyšší teploty blížící se k 25 stupňům. Ve většině ostatních případů se jednalo o teploty v rozmezí 15-22 stupňů. Hodnoty CAPE dosahovaly (v porovnání s podobnými případy) vyšších hodnot (SFC 1714 j/kg) což z tohoto případu dělá prakticky jediný navázaný na tak vysoké hodnoty instability. Výhodou je, že se buňka vyskytovala v oblasti přibližně v době vypouštění sondážního měření. Je ale otázka nakolik sehrálo roli v jejím rozvoji vzájemná interakce s okolními buňkami, což mohlo ovlivnit lokální pole přízemního větru a změnit tak dynamickou podporu v uzavřené oblasti. Ve chvíli kdy buňka tuto oblast opustila ztratila charakteristiky supercely a rozpadla se. Je ale nutné říci, že podobně vypadající případy ne vždy byly ovlivněné okolními buňkami, takže tato varianta, zejména v případě osamocených buněk není vysvětlením pro někdy tak rapidně se rozvíjející rotaci a strukturální podobnosti se supercelami. Nízko položená hladila LCL (kolem 500 m) koreluje s nálezy u příbuzných jevů. Právě nízko položené základny hrají roli v horší detekci meteorologickými radary a přesností dat radiálních rychlostí. Dalším aspektem je chybějící údaje z dalších stanic (k dispozici jsou jen data ze sítě DWD-Dresden), je tedy otázka jak by byly některé jevy vyhodnoceny, pokud by byly výzkumu poskytnuty i data ze sítě CZRAD. 

Buňka také vykazovala poměrně vysokou odrazivost až 58 dBz s výškou blížící se 8,5 km. Zajímavostí je také, že modely kladly do oblasti středních až severozápadních Čech střed cyklony v 850 hPa, viditelné i na přízemním větru. Týkalo se to časů mezi 11-13:00 v rámci modelů GFS, WRF, ECMWF, ICON D2. Podobné predikce v rámci větrného pole vykazovaly modely i například v případě případu rotující a bleskově neaktivní buňky ze 7.7.2022. Proto je nutné v případě výskytu cyklony v nižších vrstvách atmosféry či viditelné i na větrném poli (10 m wind) počítat se zvýšenou pravděpodobností výskytu rotujících konvektivních buněk a s tím související možností výrazně vyšších hodnot dynamické podpory a vyšších hodnot SREH. Takové buňky vytvořené v návaznosti na lokální menší cyklóny v nižších vrstvách atmosféry budou vykazovat větší inklinaci k rotaci vzestupných proudů a to i v případě, že modely nepředpovídají výraznější dynamickou podporu. Proto každá situace, byť s menší energetickou podporou, která dává šanci na rozvoj zejména osamocených buněk spolu s výskytem uzavřeného cyklonálního proudění ve vrstvách 850-700 hPa lze považovat za podmínky vhodné pro rozvoj rotující nízké konvekce.

Video

Copyright 2023 Miloslav Roháček - e-mail: putovanizabourkami@seznam.cz / Osobní­ Facebook / research-katja.cz